Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům Moravy. Podle tradice byl centrem někdejší mocné říše Velké Moravy. Ovšem historické doložení je jen málo spolehlivé.

Stojí zde klášter cisterciáků, dokončený po roce 1240. Je postaven v pozdně románském slohu. Jeho donátorem byl moravský markrabě Vladislav Jindřich. Klášter byl několikrát zpustošen a statut kláštera ztratil dekretem Josefa II. v roce 1784. Proto je správnější se o něm vyjadřovat jako o bývalém klášteře. Od té doby má statut farního kostela.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje byla od počátku součástí kláštera. K jejímu vysvěcení došlo na samém počátku výstavby v roce 1224 olomouckým biskupem Robertem jako kostela Nanebevzetí Panny Marie. Titul baziliky minor udělil až v roce 1735 slavnostním druhým svěcením papež Pius XI. V červnu 1985 udělil bazilice papež Jan Pavel II. Zlatou růži.

Velkou událostí se stala Národní pouť v roce 1985. Tehdy se státní orgány snažily seč mohly, silou i přesvědčováním, leč byl to pokus o plavání bez ploutví. Obstrukce lidé obcházeli a navzájem si pomáhali. Nakonec se sem dostalo více lidí, než si vládnoucí garnitura přála. Korunu všemu dal svým projevem tehdejší ministr kultury Klusák, který se pokusil označit Cyrila a Metoděje za první komunisty, o jejich svatosti mlčel a nejen, že se zesměšnil, ale také byl vypískán a akce přerostla ve velkou protirežimní demonstraci.

V současnosti se každoročně konají na Velehradě Dny lidí dobré vůle.