Hora Říp
Právě zde, na hoře Říp, praotec Čech shlédl zemi oplývající mlékem a strdí. Toto je všeobecně přijímaná pověst, tak, jak ji nejčastěji známe zpracovanou od Aloise Jiráska, O Čechovi. A jen Bůh ví, jak to bylo. Konají se zde svatojiřské poutě a mnohá setkání podobně smýšlejících lidí.
Vyšehrad
Vyšehrad byl sídlem českých knížat v ranných dobách české historie. Hrad zde založil kníže Krok a odtud jeho dcera Libuše vznášelá svá proroctví. Odtud překonal strach Horymír na svém oři Šemíkovi. Dnes tu stojí mimo jiné Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla a Vyšehradský hřbitov.
Stadice
Stadice jsou rodnou vískou Přemysla Oráče, kterého známe jako prvního českého knížete, tedy jen z bájného vyprávění starců, jak jej zachytil před staletími kromikář Kosmas. Kněžna Libuše za ním vyslala poselstvo, aby jej přivdelo na Vyšehrad a odtud vládl od knížecího stolce.
Velehrad
Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům Moravy. Podle tradice byl centrem někdejší mocné říše Velké Moravy. Stojí zde klášter bývalý cisterciáků, dokončený po roce 1240. Také tu stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje.
Stará Boleslav
Svatého Václava si připomínáme jako patrona české země. Byl vzdělaným knížetem, který hledal mírová řešení, ve své době neobvyklá. Jeho život ukončil bratr Boleslav se svou družinou. Potom se kola dějin otáčela zase o něco jinak. Podívejme se na jedno z míst v blízkosti místa bratrovraždy.
Moravské pole
Bitva na Moravském poli, 26. srpna 1278, u obce Dürnkrut. Několik odpoledních hodin pootočilo kormidlo českých dějin. Padl český král Přemysl Otakar II. a na jeho místo nastoupil poručník kralevice Václava Ota Braniborský. Nastalo období, nazývané "zlá léta", čili "Braniboři v Čechách".
Blaník
Blaník je naší mýtickou horou, pod kterou podle pověstí spí vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Až bude v českých zemích nejhůře, vyrazí toto vojsko, v jehož čele bude stát samotný svatý Václav, své zemi na pomoc. Pak v Čechách opět nastane opět klid a mír.
Svatá Hora
Svatá Hora u Příbrami je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách. Stojí na místě bývalého hradu, který daroval Karel IV. arcibiskupu Arnoštu a Pardubic. Dnešní podoba vznikla po vekolepé přestavbě v letech 1648 - 1673. Panuje tu nezapomenutelný genius loci.
Hostýn
Hostýn je jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Na místě někdejšího hradiště a poté kaple dnes stojí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. A to po zrušení chrámu v roce 1787 už vypadalo, že hora zůstane pustá. Vše se však v dobré obrátilo, zejména díky Matici svatohostýnské.
Lipany
U Lipan se odehrála dne 30.5. 1434 poslední velká husitská bitva. Při ní podle historický pramenů padl veliký vůdce Prokop Veliký, ovšem jiné prameny to zase popírají. Po těchto krvavých jatkách už husitství v Čechách skomíralo, až zůstalo jen ve vzpomínkách, nehledě na úhel pohledu.
Bílá hora
K památné bitvě na Bílé hoře došlo 8. listopadu 1620. Stála tu proti sobě vojska katolická a stavovská Katolické vítězství a porážka českých stavů naprosto zásadně promluvily do dalšího vývoje dějin jak českých, tak i samotné třicetileté války, která zdevastovala hodný kus Evropy.
Slavkov
Dne 2. prosince 1805 došlo v místech mezi Slavkovem a Brnem k bitvě, které historie připsala přídomek rří císařů. Těmi byli Napoleon Bobaparte, Alerandr I. a František I. Dodnes se vypráví o mistrné taktice Napoleonově a legendě zvané "Slavkovské Slunce", které vedly francouskému vítězství.
Terezín
Na místě pevnosti z XVII. století vzniklo v době nacistické okupace největší židovské ghetto u nás. Bylo vydávané za vzor toho, jak je o zdejší obyvatele postaráno, což byl klam propagandy. Ve skutečnosti odtud odjížděly trasporty do koncentračních táborů a také zde zemřely tisíce lidí.
Lidice
Vesnice Lidice byla vyhlazena nacisty v návaznostech na atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Muži byli postříleni, ženy většinou poslány do koncentračního tábora Ravensbrück, nebo rovněž zastřeleny. Děti byly dány k poněmčení. Lidice se staly symbolem nacistické zvůle v protektorátu.
Ležáky
Vesnice Ležáky byla vyhlazena nacisty v návaznostech na atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Její obyvatelé byli popraveni na pardubickém zámečku, někteří ještě v osudný den, 24.6. 1942. Další lidé v přímé souvislosti byli popraveni později, někteří v koncentračních táborech. |
|